|
|
Fenologie průtahu vybraných druhů bahňáků (Charadriiformes: Scolopacidae: Calidrinae) v České republice na základě faunistických pozorování.
JANŮ, Kateřina
Migrace ptáků je řízena řadou různých faktorů, které ovlivňují především její načasování (fenologii). Fenologie tohoto jevu se liší nejen v závislosti na druhu, ale také pohlaví či věku jedinců. V současnosti má značný potenciál pro její výzkum využití faunistických pozorování z veřejně dostupných ornitologických databází. Pro výzkum různých fenologických jevů jsou tyto údaje vhodné díky dlouhodobému časovému úseku jejich sběru a jejich velkému množství. Cílem této práce bylo zhodnotit načasování migrace vybraných druhů ptáků rodu Arenaria a Calidris přes území České republiky, porovnat ji s jinými podobnými studiemi a zhodnotit možnosti využití faunistických databází dostupných v České republice pro tento typ studie. Přes území České republiky při jarní migraci protahuje nejraněji Calisdris pug-nax (vrchol průtahu v druhé dekádě dubna), zatím co nejpozdější vrchol jarního průtahu připadá na druh C. falcinellus (přelom druhé a třetí dekády května). U pod-zimní migrace byl zjištěn nejranější vrchol podzimního průtahu u druhu C. teminckii (druhá dekáda srpna) a nejpozději přes naše území táhne C. alba (druhá dekáda září). Mezi nejčastěji migrující druhy se řadí C. alpina a C. pugnax, zatímco druhy s nejmenším počtem protahujících jedinců jsou (mimo vzácné druhy) C. canutus a C. falcinellus. Výsledky v načasování migrace u jednotlivých druhů poukazují na podobnost s dalšími studiemi zabývajícími se tímto jevem, nicméně u některých druhů byly nalezeny rozdíly. V posledních letech je patrný nárůst počtu faunistických záznamů, což do budoucna přináší další možnosti jejich vyhodnocení. Tato práce by mohla mimo jiné posloužit i jako podklad pro lepší pochopení fenologických vzorů migrace nejen této skupiny ptáků. Sledování fenologických jevů nám pomáhá pochopit jak vztahy mezi jednotlivými organismy, tak i vztahy organismů k prostředí a jejich vzájemné ovlivňování.
|
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
|
|
Přežívání kuřat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v zemědělské krajině
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Variabilita ve velikosti vajec v rámci ptačího druhu odráží rozdílné investice do rozmnožování a vedle vnitřních omezení a kvalit konkrétních samic může být ovlivňována i faktory vnějšího prostředí. Velikost vejce navíc do značné míry předurčuje osud vylíhlého mláděte. Porozumění faktorům ovlivňujícím přežívání mláďat prekociálních ptáků je klíčové nejen z hlediska lepšího pochopení rozmanitosti životních strategií, ale i pro efektivní ochranu ohrožených druhů. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je vhodným modelovým druhem pro studium vlivu klimatických proměnných na velikost vajec, stejně jako zkoumání faktorů ovlivňujících přežívání kuřat. V období 1988-2014 během 13 hnízdních sezón byla na Českobudějovicku změřena vejce v 714 hnízdech čejky chocholaté a v letech 2013-2014 byla sledována kondice, růst a přežívání 293 čejčích kuřat ze 100 rodinek na 37 lokalitách. Množství srážek v březnu pozitivně ovlivňuje velikost vajec v průběhu celé sezóny. Mrazivé březnové teploty mají na velikost vajec snesených v březnu negativní vliv. S vyšším srážkovým úhrnem v březnu roste velikost březnových vajec a zároveň má úbytek průměrné velikosti vajec v sezóně větší sklon. Tento úbytek je zvýšen i menšími srážkami v dubnu. Vliv biotopu není významný. Hmotnost i kondice vylíhlých kuřat pozitivně koreluje s...
|
|
|
Vyhodnocení využívání vybraných agroenvironmentálních dotačních titulů v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje
MUDRÁKOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce je formou literární rešerše zpracován vývoj Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) se zaměřením na reformy z let 1999 a 2003. Dále jsou porovnána agroenvironmentální opatření České republiky, Slovenské republiky a Republiky Rakousko vzhledem k podmínkám v jednotlivých státech. Cílem byla sumarizace poznatků o procesech vedoucích k současné podobě agroenvironmentálních opatření. Pro vyhodnocení v praktické části byly vybrány dotační tituly PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN, BIOPÁSY A PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH (a tituly na ně navazující). Jsou to tituly podporující zachování a zvýšení velikosti populací drobné zvěře a drobného ptactva. Vyhodnocována byla data z registru Státního intervenčního zemědělského fondu (SZIF) ze zkráceného programového období 2004-2006 a programového období 2007 {--} 2013 (roky 2004 {--} 2008). Data byla sledována v NUTS II Jihozápad na úrovni pracovišť Agentury pro zemědělství a venkova (AZV). Byl sledován zájem zemědělců o tituly, plocha, na které byly tituly využívány a výše poskytnuté finanční podpory. V rámci diskuse byly navrženy možnosti zlepšení využívání nabízených dotačních titulů. Dotační titul Pěstování meziplodin je plošným opatřením na orné půdě. Zájem o něj byl nejvyšší v roce 2004, kdy do něj vstoupilo nejvíc žadatelů, poté zájem o titul klesal (zejména v letech 2007 a 2008 po snížení dotace). Podíl orné půdy, zapojené v titulu, se pohybuje v průměru mezi 6 {--} 8 % výměry orné půdy a v čase rostl. Dotační titul Biopásy je málo využíván (pravděpodobně kvůli podhodnocení nákladů), ale zájem o něj roste. Dotační titul Ptačí lokality na travních porostech a navazující tituly, jsou vymezeny hnízdními lokalitami chřástala polního (Crex crex) a bahňáků (Charadrii). V Jihočeském kraji byl titul aplikován na přibližně 27 % vymezené plochy hnízdních lokalit v celém sledovaném období, v Plzeňském kraji okolo 26 % v letech 2004-2006 a 60 % v letech 2007 a 2008. Největší zájem o dotační titul (největší plocha, nejvíc žadatelů) byl v oblasti AZV České Budějovice. Zájem o navazující dotační titul PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH {--} HNÍZDIŠTĚ BAHŇÁKŮ je menší, než o PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH - HNÍZDIŠTĚ CHŘÁSTALA.
|
host ::
RSS.